neděle 27. listopadu 2011

"T´AI-CHI-CH´UAN"

太极拳

Vlídné počasí opouští Peking. Přichází několikaměsíční období, kdy jedny ponožky stačit nebudou. Rozhodl jsem se obrnit zdraví vitamíny a sportem. Absolvoval jsem první lekce tai-chi a karate. Jak se říká ve zdravém těle zdravý duch.
Čínská verze Cadillacu One pro prezidenta

Vzhledem k tomu, že po nás nevyžadují učitelé již tolik práce doma, tak jsem si mohl dovolit nabrat nové aktivity. Již v předchozím týdnu jsem navštívil Chinese language corner, který je určen všem nadšencům usilujícím o zdokonalení hovorové čínštiny mimo rámec běžné výuky.  V minulých týdnech jsem se setkal s jistou mírou zdrženlivosti ze strany Číňanů. Vzhledem k tomu, že většina z nich má nízké sebevědomí a pochybují o svých jazykových dovednostech, nijak zvlášť nevyhledávají kontakt s cizinci. Proto jsou tato setkání ideální na navázání nových kamarádství s Číňany se zájmem o cizí kultury. Praxe je taková, že jejich znalosti angličtiny jsou ve srovnání s Českou republikou mnohonásobně vyšší. Pracovitost a neutuchající píle jsou vlastnosti většiny studentů. 

Tai-Chi vypadá jednoduše, samotná realizace už je horší!
 Právě v tomto jazykovém kroužku jsem se měl možnost seznámit s Zhangem, který studuje optiku. Pochází z autonomní oblasti Ningxia. Tento správní celek s muslimskou menšinou je jedním nejmenších v Číně. Žije zde pouze šest miliónů obyvatel. Každoročně zde dokončí střední školu na 50 tisíc studentů, kteří všichni touží studovat na jedné z prestižních pekingských univerzit. Zhang je jedním z 20 studentů, kteří byli mezi nejlepšími a mohli začít studovat na Tsinghua University. Na jedno místo připadalo neuvěřitelných 2500 zájemců. Důležité zmínit, že se nejedná o výjimečnou situaci. Pokud bychom porovnávali prestiž světových univerzit dle počtu uchazečů, tak by ty čínské daleko před všemi ostatními. Obor od oboru se samozřejmě liší. Například na jedno místo lékařské fakulty se hlásí až 4000 studentů z celé Číny. Společně s Zhangem a ostatními studenty jsme si mohli vyzkoušet lekci T´ai Chi (太极拳). Na první pohled jednoduše vypadající relaxace obsahuje škálu cviků, které rozhodně mému tělu byly cizí. Bolestivé pozice střídaly neschopnost udržet balanc. Naštěstí i všichni ostatní zkoušeli tuto duševní očistu poprvé, tak jsem neměl výčitky, že to jsem jenom já ten neschopný.

Skoro jako na koleji.
Překvapení tohoto víkendu byl zapůjčený luxusní apartmán na Donzhimen. Spolužačka Apricot získala čistě náhodou klíče od all-inclusive bytu, který jsme společně celý víkend okupovali. Výřivku, bazén a posilovnu doplnila anglická snídaně skoro až do postele. Člověk by si jednoduše zvykal na takový život, který je ale hodně vzdálený realitě dnešní Číny.



Aby toho sportu nebylo málo, tak sobotní večer zpestřila dvouhodina karate. Je to více než 15let, co jsem složil zkoušku z druhé katy v Kanadě. Samozřejmě, že většinu pohybů jsem zapomněl, ale je to jako s ostatními sporty. Postupně jsem si některé pozice oživil, a mohl se jsem tak alespoň částečně zapojit do náročného tréninku.

Největší armáda světa
 Pomyslnou třešinkou na konci tohoto týdne byla návštěva vojenského muzea v centru Pekingu. Kdo nezažije na vlastní kůži, tak nepozná, jakou roli hrají armádní složky v komunistické zemi. Průvodce mi dělal další z čínských kamarádů Yu, který sloužil rok u mariňáků, ale z vlastní vůle se rozhodl odejít kvůli všudypřítomné korupci. Pomohl mi pochopit, jaké podmínky panují v největší armádě světa. Základní plat vojáka ještě donedávna tvořil necelých 6000 korun měsíčně, nyní se příjem zdvojnásobil. Nicméně i tak jsou podmínky vojenské služby pro nás nepředstavitelně odlišné.


Museum samotné vykládá některé historické události s přihlédnutím na potřeby komunistické strany. Historické úspěchy najdete ve všech čtyřech podlažích rozsáhlé expozice, kde se o Američanech mluví jako o imperialistech a o Japoncích jako největším nepříteli socialistické Číny.

I soudruzi z ČSR tehdá věnovali unikát do sbírky.
Precizní překlady... Priceless









Sám velký Mao dohlíží na chod muzea
Vzhledem k tomu, že bude teď už jenom větší a větší kosa, tak se můžu těšit na další výpravy do muzejní pestrobarevné minulosti Číny – vždy ale s dostatečným nadhledem…

Žádné komentáře:

Okomentovat