回国了
A je to tady! Po roce v Číně jsem se vrátil domů. Už
teď mi to přijde nereálné, co vše jsem v Číně zažil. A i proto, bude ten
dnešní (poslední) příspěvek tak trochu rekapitulací.
 |
| Mao teď už jen z obrazu přihlíží dění v Číně. |
6. září přistál let AY051 na mezinárodním letišti v Pekingu.
Vedle ostatních jsem i já nejistě vystoupil z letadla. Od prvních chvil
jsem věděl, že to bude jedna z největších výzev (a teď už vím, že to byla
zatím největší) co mě za dosavadní život potkaly. Byrokracie, jazyková i
kulturní bariéra, naprosto odlišné stravovací návyky, cizí prostředí bez rodiny
a kamarádů. To vše byly faktory, které vytvářely nehostinné prostředí, z kterého
jsem chtěl první dny utéct. Díky podpoře zejména jedné osoby jsem však zářijové
týdny překonal a kladné stránky Země středu se zašly objevovat!
 |
| Spolužáci |
 |
| Čínští kamarádi. |
Vedle studia na Tsinghua University jsem do února 2012 absolvoval
stáž na české ambasádě v Pekingu. Ať už to byla skvělá šéfová, sehraný kolektiv
diplomatů, zajímavý mix pracovních povinností, či šance setkat se s profesionály
z mnoha oborů ze všech koutů světa, tak vše učinilo z vysněné stáže
několik nezapomenutelných měsíců, které mě profesně a osobně opravdu posunuly o
velký kus dál. V druhém poločase mého bytí v Číně jsem pokračoval ve
studiu, kde jsem konečně začal cítit výsledky každodenního několikahodinového
studia. Našel jsem pár čínských přátel, kteří byli ochotni trávit se mnou a
moji lámanou čínštinou čas. Myslím, že bod zlomu nastal ve chvíli, když můj
čínský kamarád Zhang mě (s nadsázkou) pomlouval přímo přede mnou a já jsem se
ohradil, že mu všechno rozumím! Společné chvíle v místní menze jsme
trávili nad rozpravami nejen o čínské historii a politice. Jarní měsíce byly
dále ve znamení další stáže, tentokrát pro OSN, konkrétně v programu,
který se zabývá rozvojovou politikou. Škála témat, kterými jsem se zaobíral,
byla opravdu rozsáhlá (od zdravotní reformy v Číně, po návrh agendy pro
mezinárodní konferenci).
 |
| Pracovní nasazení na ambasádě. |
Odborné aktivity a studium jsem skloubil s řadou návštěv.
Na podzim mě navštívila spolužačka Eva, mezi semestry to byl Ludvík. Z kraje
dubna pak Míša. To vše bylo pouze tréninkem pro to, co se událo na jaře. Nazval
bych to „Tour de Chine“. Nejprve s rodiči, s kterými jsme navštívili
nejpozoruhodnější místa Číny a hned po dopsání všech závěrečných zkoušek s partou
kamarádů nejen z Pardubic.
 |
| VIP visit |
 |
| Promoce |
 |
| Rýžová výprava 2012 |
Co dále jsem v Číně zažil?
Zkusil jsem oslí, hadí, jačí i psí maso.
Nacestoval přes 20000 kilometrů křížem krážem po Číně.
Zapamatoval jsem si přes 1500 znaků.
Odchodil jsem 720 hodin mandarínštiny ve škole.
Naučil jsem se uspokojivě čínsky (úroveň české státní
maturity).
Poznal jsem mnoho a mnoho spolužáků, diplomatů, profesionálů
a cestovatelů, od kterých jsem měl tu příležitost se každý den přiučit něco
nového.
 |
| Na cestě domů. |
Na začátku září roku 2011 (kdy jsem uvažoval o tom, že bych
to vzdal a vrátil se domů) mě jistý člověk přesvědčoval, že ač tehdy jsem byl
nešťastný, tak po roce v Číně se mi nebude chtít vracet se domů. Ten
člověk měl pravdu. V Číně se mi splnila řada snů a já jen doufám, že se
brzy vrátím do země, která sice má mnoho problémů, ale v které žijí lidé,
od kterých bychom se my Evropané mohli lecčeho pozitivního přiučit!
