清华大学
První víkend v Číně se odehrával ve znamení oficiálního zahájení v reprezentativních prostorách školy a další průzkumné cesty, tentokrát do zahrad, které v dávné minulosti sloužili císařům.
 |
| budoucí studenti Tsinghua |
V sobotu ráno jsem se snad už konečně zbavil jetlegu. Takže asi bude něco pravdy na tom, že kolik časových pásem člověk procestuje, tolik dnů mu trvá, než se tělo nastaví na jiné zeměpisné pásmo. Hned po probuzení mě čekalo nemilé překvapení, když jsem zjistil, že kuchařka, která alespoň trochu umí anglicky, si na víkend vzala asi dovolenou. Záhy jsem si však uvědomil, že to bude nesmysl, když v Číně něco jako "dovolená" neexistuje. To nic neměnilo na faktu, že jsem si musel poradit sám a pokusil jsem se objevit jídlo, které by nemuselo být tolik pálivé. Nepovedlo se.
O sobotní program se nám poprvé postaralo středisko pro zahraniční studenty. Ceremoniál trvající 3 hodiny se neobešel bez instrukcí podobným: "Neprovozujte prostituci, nemáte na to povolení či nesnažte se vniknout do zakázaných vojenských území." Další zajímavou informací je fakt, že Tsinghua University (QINGHUA DAXUE) patří mezi devět elitních škol tvořících čínskou obdobu americké IVY League, tedy sdružení nejprestižnějších univerzit v zemi. Není tedy divu, že mezi bývalé studenty se například řadí současný předseda Komunistické strany ČLR Hu Jintao či jeho nástupce Xi Jinping. Ano, tady na rozdíl od nás znají jméno budoucího prezidenta dopředu, aby bylo předání moci klidnější. Nás všechny asi nejvíce pobavila informace, že v rámci plánu "50 let práce ve zdraví" jsou všichni čínští studenti povinni každý den v 16:30 zanechat studia a práce a minimálně půl hodiny času věnovat sportu. Kdyby náhodou někdo zapomněl, tak jsou připraveny hlásné trouby, které včas studenty upozorní, že je čas cvičit!
 |
| trochu to připomínalo hvězdnou pěchotu ze Superstar |
Po příjemném večerním posezení v jednom ze zdejších barů, kde se scházejí cizinci i domácí, jsem se na druhý den vydal ve společnosti spolužáka Lawrence a jeho čínského kamaráda Oliho do centra Pekingu, kde se mimo jiné nacházejí císařské zahrady BeiHai postavené během vlády dynastie Ming (po nich už byli pouze císaři z dynastie Qing, která skončila v roce 1911). Palácové komplexy tvoří ideální místo k odpočinku. Nejvíce mě nadchli čínští důchodci, kteří pravidelně vyrážejí do těchto zahrad a na pozadí kulis tradičních čínských melodií tancuji nebo zpívají nebo pomocí velkých štětců malují na zem čínské kaligramy. Po již tradičním focení ze zvědavými Číňany, jsme navštívili podnik vyhlášený vynikající přípravou pekingské kachny. Pokud si myslíte, že se jedná o kopec rýže a k tomu kachní maso zalité hnědou omáčkou (v Čechách také známé jako "M30"), pak jste na omylu. Člověk si finální pokrm musí připravit sám. Vůbec to není složité, naopak je to příjemné zpestření při stolování. Jídlo je jednoduché, ale vynikající! Není proto divu, že pekingskou kachnu často gurmáni z celého světa označují za jídlo, které člověk musí ochutnat, než zemře.
 |
| 北京烤鸭 - pekingská kachna |
Až na konci dnešního dne jsem si vzpomněl, co vlastně znamená QINGHUA. Filozofický podtext člověk najde prostě všude. "Qing" znamená talent a "Hua" morální zásadovost.
Doufám, že zítra bude moje oblíbená kuchařka zpět z dovolené...
Žádné komentáře:
Okomentovat