联合国开发计划署
Začátek března neznamenal pouze příchod vlídnějšího počasí, ale zároveň přinesl nové pracovní příležitosti a kupu přátel z celého světa.
 |
| Před branami OSN |
V minulém týdnu jsem obdržel velice příjemný email. Z HR oddělení úřadovny OSN v Číně mi byla nabídnuta stáž v UNDP (United Nations Development Programme), tedy v jednom z hlavních pilířů OSN, skrze který vykonává tato organizace rozvojovou pomoc na všech kontinentech světa. Nabídka to nebyla náhodná, protože již v lednu jsem přišel do styku se členy jednoho oddělení UNDP, s kterými jsme se mimo jiné bavili o možnostech, zda a jestli bych s nimi mohl spolupracovat. Z původně jednostranného zájmu (samozřejmě toho mého) vzešla myšlenka, že by se jim mohl hodit mezinárodní student. A proto mi přišla po necelých 60 dnech tato výjimečná nabídka podílet se na výzkumu v jedné z nejdůležitějších agentur Organizace spojených národů. A co že tam vlastně budu zkoumat? Jako nejzajímavější se mi jevila pracovní skupina, která se zabývá tzv. „South-South Cooperation“, tedy spoluprácí zemí jižní polokoule. Je to kombinace zahraniční (rozvojové) politiky zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Drtivá většina zemí v těchto regionech jsou země rozvojové, proto je spojují stejné problémy, ale i výzvy. UNDP (联合国开发计划署) v této souvislosti stojí jako moderátor mezi jednotlivými zeměmi (či skupinami zemí), mezi kterými dochází k výměně zkušeností, vědomostí nebo technologií. Hlavním mottem této spolupráce je tzv: „win-win“ princip, kdy všechny strany (teoreticky, ale snad i prakticky) těží ze spolupráce, která je založená na výměně výše zmíněných informací. Během prvního týdne jsem měl připravit návrh témat, jež by se projednávaly na podzimní výroční konferenci, kterou hostí v Číně OSN. Ústředním tématem konference bude nejspíš snižování chudoby v tzv. „MICs – Middle Income Countries“, kam mimo jiné spadá i Čína. Pracovní vytížení bude podobné jako v předešlých měsících na ambasádě, nicméně budu mít konečně čas, abych se věnoval i výzkumné části své bakalářky.
 |
| Základní kámen v útrobách úřadovny |
 |
| Kluci se vynasnažili... |
Vedle prvních chvil na novém pracovišti jsem měl řadu dalších zážitků. Tak třeba v úterý byl ve škole „svátek děvčat“, a tak všichni kluci nosili slečnám květiny, dárky a všude visely rudé nápisy vyzdvihující klady opačného pohlaví. Je to obdoba toho, co se tady dělo na podzim, kdy stejné slavnosti byly věnovány zdejším studentům. Na to se váže dost divná příhoda. Seděl jsem v menze se svým čínským kamarádem, s kterým se pravidelně scházím a trénuju čínštinu a rozebíráme vše možné i nemožné o Číně. A tu vedle mě klečící kluk začal zavazovat tkaničku (své) slečně, s kterou právě doobědval. Na skutečnost, že kluci nosí svým partnerkám kabelky, jsem si už zvykl, ale tohle mě opět udivilo.
 |
| Jeden z mnoha sloganů "milujeme vás" |
Čtvrteční a páteční večer jsem strávil ve společnosti diplomatů a stážistů na diplomatických misích. Již poněkolikáté jsme se stážisté v Pekingu sešli. Vypadá to na skvělou partu mladých lidí se stejnými zájmy. Toto prostředí je velmi inspirativní a často odcházím s novými nápady a myšlenkami. Tentokrát s nás sešlo okolo 15 lidí, zejména stážisti z ambasád evropských zemí a Kanady. V pátek po práci jsem se vrátil na místo činu – na českou ambasádu v Pekingu – při příležitosti vernisáže výstavy dvou čínských umělců. Jedna z věcí z průběhu večera, která mě zaujala při rozhovoru se studentem z Konga, byla skutečnost, že pokud jsem si někdy stěžoval, že to tu je někdy těžký, tak to jsem ještě nevěděl, s jakými nepříjemnostmi se tady musí potýkat Afričani. Vedle nechápavých pohledů a vysokého stupně zvědavosti, nemají Afričané skoro nikdy šanci chytnout taxíka. Nevím, jestli se to dá označit jako rasismus, ale lidé se jich tady prostě bojí, a tak mají v lecčem ztížené podmínky.
 |
| To, co zdobí interiér rezidence velvyslance |
Abych to nekončil úplně negativně, tak se mám v příštích týdnech na co těšit. Zaprvé přijede za necelý týden vzácná návštěva z Čech – doufám, že bohemka poteče proudem. Zadruhé s touto návštěvou záhy navštívíme Šanghaj. A zatřetí jsem si koupil letenky do Jižní Koreje na první dubnový týden, takže se mám na co těšit!
Žádné komentáře:
Okomentovat