南京和杭州
Když už se slaví v Číně státní svátek, tak už pořádně. Devět dní volna využil všechen pracující lid k cestování nebo návštěvě rodiny, která často bývá vzdálená několik set kilometrů. Následoval jsem migrační toky a navštívil během posledních 7 dní 5 měst východní Číny.
 |
| multinárodní osazenstvo výpravy (USA-GB-GER-CZ) |
 |
| Společná domácnost všech |
Jízda vlakem je tady zcela jiný zážitek, než když jedete třeba hodinu z Pardubic do Prahy. Až nečekaně domácí atmosféra se vytvoří po několika zdráhavých pohledech. Samozřejmě jsme já a mí 3 spolužáci byli jedinými Evropany v celém voze, možná i vlaku. To způsobilo pochůzky spolucestujících, kteří nás nápadně i nenápadně fotili. Ti odvážnější třeba pozdravili či se pokusili navázat konverzaci, která však velmi rychle končila kvůli naší jazykové nevýhodě. Po vyčerpání všech frází z rozhovorů lekcí 1 – 6 jsem už byl ve slepé uličce. Název „Mám mnoho nepřátel“ nese 5. lekce, proto jsem raději tuto kapitolu vždy raději přeskočil. Připadal jsem si, jako kdyby seděl v obýváku té dané rodiny a trávil s nimi jeden běžný večer a noc. Instantní nudle, neidentifikovatelné „delikatesy“ a karty či smartphone jsou nepostradatelnou nutností při cestování Číňanů. V 22.30 přijde osobně výpravčí zkontrolovat, zda jsou všichni připraveni zalehnout a vypne světla v celém vlaku. Povinná večerka, která umocňuje celý zážitek z cesty, připomíná školu v přírodě. Není tedy překvapením, že v 7.00 nás probudil čínský country pop. Naštěstí na rozdíl od ŠVP tady po nás nikdo nevyžadoval ranní rozcvičku. Ale nedivil bych se.
 |
| Výhled z Fialové hory na Nanjing |
Nanjing (南京) – první destinace naší výpravy – je bývalým hlavním městem Číny. Podobnost názvů Beijing a Nanjing není náhodná. „bei“ znamená sever a „nan“ jih. Společným znakem je „jing“ což značí město. Memento hrůz, které se zde odehrály v roce 1937 při vpádu a okupaci Japonců, vyvolává u všech Číňanů silné negativní vzpomínky dodnes. Během několika týdnů bojů bylo povražděno na 250000 civilistů. Popravčí čety často usekávali hlavy, jakožto nejrychlejší způsob popravy. Zvěrstva byla doplněna o nejméně 30000 brutálně znásilněných a zohavených žen. Až tam jsem si teprve dokázal představit, v jakém měřítku bylo pácháno násilí. Čínská vláda vynaložila nemalé prostředky, aby současným a budoucím generacím Nanjing Massacre Memorial Hall připomínal příběhy lidí, kteří se stali válečnými oběťmi. Ale ani zde není výjimkou, že jsou některé informace upravené tak, aby nepoškozovali obraz Komunistické strany u společnosti. Třeba takový detail, jakože byly brány města zataraseny přívrženci komunistů, aby lidé nemohli utéct a měli „hrdě padnout za vlast v boji“, již památník opomíná. Muzea a památníky všeho druhu se tak spíše stávají nástěnkou poupravených úspěchů komunistů v různých obdobích historie.
 |
| Pagoda 6 harmonií protipólem mrakodrapů |
Hangzhou (杭州), město přesahující velikostí populace třeba Slovenska, ve mně zanechalo dojem středomořského města s promenádou s výhledem na jezero připomínající moře. Až symbolicky působí jezero jako předěl mezi historií a budoucností Číny. Na západě jezera je mnohapatrová pagoda z 12. století. Druhé straně vodní plochy dominuje moderní finanční čtvrť 21. století, která se každý večer rozzáří do všech odstínů barevného spektra. Alespoň už vím, proč Čína trpí nedostatkem elektrické energie. Není divu. Když každý větší barák je pokryt LED světly a dálnice jsou pro změnu opatřeny zelenými nebo modrými neony.
Posledních 48 hodin naplnilo příval zážitků ze Šanghaje. Toto město si ale zaslouží příspěvek sám o sobě…
Žádné komentáře:
Okomentovat